Aktivní hromosvod

Hromosvody dělíme do 2 kategorií

1. klasický (Franklinův, resp. Divišův) „pasivní“ hromosvod,
2. aktivní hromosvod –na technickém principu založený jímač, který vysíláním pulsů vytváří preferenční cestu pro „svedení“ případného blesku.

Princip klasického hromosvodu

Při bouřce (nebo obdobných atmosférických podmínkách) se vzrůstající intenzitou elektrického pole mezi zemí a mrakem a za narůstajícího rozdílu potenciálů je základním úkolem klasického hromosvodu spolehlivé svedení přímého úderu blesku do země tak, aby se zamezily nebezpečné přeskoky na vodivé části v objektu. Jímací systém a svody vyrovnávají potenciál všech vodivých stavebních částí a technologických zařízení objektu jejich připojením na společnou uzemňovací soustavu.

Princip aktivního hromosvodu

Aktivní hromosvod funguje na principu nabíjení kondenzátoru a násobiče napětí. Pomocí napájecího zařízení vysílá do okolí vysokonapěťový signál s určitou frekvencí, amplitudou a s opačnou polaritou, než je polarita mraku.

Aktivní hromosvod získává energii pro vytvoření vysokonapěťových signálů z elektromagnetického pole, které se při bouřkách vytváří automaticky (mezi 10 a 20kV/m).

 

Velikost a návrh aktivního jímače řeší příslušné elektrotechnické normy a na každou soustavu hromosvodu je pak vystavena revizní zpráva, která potvrzuje správnou funkčnost hromosvodu, nebo popisuje nalezené závady. Je třeba vyvrátit oblíbenou hospodskou báchorku o tom, že hromosvod blesky přitahuje. Nikoliv. Ale pokud si již blesk vybral místo, které je hromosvodem ošetřeno, pak jej tento aktivní hromosvod bezpečně uzemní.

Výhody pro aktivní hromosvod

U domu nad šedesát metrů obvodu, kde již je nutno instalovat tři svody, je již výhoda zřejmá. Stačí jediný jímač a jediný svod. U výrobních hal, kancelářských objektů a fabrik se klasických hromosvodů již nepoužívá. Stávající hromosvody je výhodné při pravidelných údržbách a nátěrech likvidovat a nahrazovat aktivními hromosvody.

Instalace aktivních hromosvodů

Aktivní hromosvody může instalovat pouze oprávněná osoba. Po instalaci musí být soustava udržovaná v provozuschopném stavu a musí procházet pravidelnými revizemi, které provede pouze licencovaný revizní technik. Interval pro revize je v případě Franklinova typu 5 let, v případě rizikových budov jednou za dva roky. Aktivní hromosvody podléhají pravidelným revizím jednou za 3 roky, v případě rizikových budov pak jednou za 2 roky a v prostředí s nebezpečím výbuchu jednou za rok. Obdobně se můžete na specialisty zajišťující montáž a revizi hromosvodů obrátit i pro případ řešení ochrany proti přepětí a vf rušení.